|
|
Obraz Podkarpatské Rusi v díle Ivana Olbrachta (od reportáže k románu a novele)
Beníšková, Dagmar ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vztahem Ivana Olbrachta a Podkarpatské Rusi. Po stručném přehledu historie zkoumaného území se autorka věnuje Olbrachtovu podkarpatskému pobytu a jeho vlivu na dílo. Sociální a politické podmínky zaostalého kraje podnítily spisovatele k napsání série reportáží, které vycházely v novinách, posléze i ve dvojím knižním vydání (Země bez jména, Hory a staletí). V reportážích si Olbracht připravil faktografický i epický základ pro své prozaické celky - Nikolu Šuhaje loupežníka a Golet v údolí (pro úplnost zmiňme i Marijku nevěrnici). Autorka se ve své práci věnuje tematickému rozboru reportáží, ve kterém pozoruje, jak Olbracht zmapoval již neexistující kulturu a společenství. Tento tematický nástin poté aplikuje i na zbojnický román a povídkový triptych. Tímto se snaží doložit Olbrachtovu metodiku, spočívající ve zvrstveném vyprávění, jež je založeno na dvou hlavních rovinách: faktografické (empirické) a legendární (básnické).
|
|
|
Folklorní soubor Skejušan: minulost, současnost, perspektivy. Případová studie kulturní strategie
Malinová, Irina ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Hlavním cílem této práce je analyzovat podoby a způsoby prezentace kulturního dědictví vybrané etnické skupiny Rusínů prostřednictvím folklorního souboru Skejušan. Práce má formu případové studie a zabývá se souborem včetně charakteristiky jeho repertoáru - písní, národních zvyků a tradic. Tento soubor je významný především tím, že na rozdíl od dalších rusínských souborů v ČR se snaží uchovávat pouze rusínský folklor, a to značně konzervativním způsobem. Interpretace folkloru se tak netýká jen např. izolovaných písňových útvarů, ale bere ve značné míře v potaz i původní kontext, v němž dané písňové útvary v kultuře dříve fungovaly. Práce svým výzkumem a následnými závěry přispívá k debatě o problematice rusínské národní menšiny, pokouší se v tomto kontextu charakterizovat komplikovanou národnostní identitu Rusínů v rámci multikulturního prostředí, v němž Rusíni v ČR žijí, a definuje také vlivy tohoto prostředí na rusínskou kulturu. Vyjadřuje se též k historii migrace relativně malé skupiny tzv. "skejušských" Rusínů, analyzuje a objasňuje transmisi tradic a zvyků během jejich přesunu ze Slovenska do Rumunska a především pak následného stěhování z Rumunska do Čech. Součástí práce je i porovnání odlišných a analogických prvků mezi skejušským folklorem a folklorem jiných národů. Důležitým výstupem...
|
|
|
Establishment of the Ukrainian National Council in Presov, the role and representation of the interests of the Carpathian Ruthenians
Feľbaba, Vladimír ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Vznik Ukrajinskej národnej rady v Prešove, úlohy a zastupovanie záujmov karpatských Rusínov Abstrakt Vznik Ukrajinskej národnej rady v Prešove má svoj historicko-právny význam v rámci dejín národnostných menšín v Československu. V podmienkach oslobodených časti územia Československa sa dňa 1. marca 1945 v Prešove konštituuje národno-politický orgán, ktorý má zastupovať záujmy rusínsko-ukrajinského etnika, prevažne v severovýchodných častiach Slovenska. Predkladaná rigorózna práca preskúmava dostupné faktografické údaje o okolnostiach konštituovania, pôsobenia a následnej činnosti tohto národnopolitického reprezentanta rusínsko-ukrajinskej menšiny v Československu až po jej definitívny zánik. V kontexte dejinného vývoja sa časť práce zameriava na historické súvislostí, ktoré zaznamenávajú etnogenézu rusínsko-ukrajinskej menšiny, začleňovanie etnika do štátnych útvarov, ako aj vojnových okolností, ktoré mali za následok straty územia Československa a pripojenie Podkarpatskej Rusi k Sovietskej Ukrajine. V rámci skúmanej problematiky sa autor zaoberá aj pridruženým otázkam, ktoré bezprostredne súvisia s činnosťou Ukrajinskej národnej rady v Prešove a jej predstaviteľmi. V tomto duchu je priblížená činnosť Ukrajinskej národnej rady v Prešove v oblasti školstva, kultúry, ale aj cirkvi. V neposlednom rade sa táto...
|
|
|
Invention of traditions by folk ensembles
Mušinková, Michaela ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Práca sa zaoberá konštruovaním folklórnych tradícií prostredníctvom činnosti folklórnych súborov, pričom si všíma tradície kontinuitné, pretrhnuté aj vynájdené. Venuje sa pojmom folklór a folklorizmus, a ich vzájomnému pôsobeniu. Všíma si činnosť folklórneho súboru (= folklorizmus), repertoár ktorého vychádza z folklórnych prameňov, a jeho vplyv na uchovanie a rozvíjanie folklóru. Východiskom práce je hypotéza, že folklórny súbor pomáha pri revitalizácií tradícií. Metodologicky je práca postavená na terénnom výskume. Výskum prebiehal v dvoch rusínskym dedinách severovýchodného Slovenska, pričom v jednej z nich folklórny súbor pôsobí, v druhej nie. Cieľom práce je potvrdenie alebo vyvrátenie danej hypotézy na príklade jednej obyčajovej tradície - svadobného obradu. Detailnou analýzou hľadám analogické a odlišné prvky medzi jednotlivými svadbami v jednej lokalite, všímam si premenu svadby v čase (porovnávam súčasné svadby z nahrávok s tradičnou rusínskou svadbou zachytenou folkloristami v literatúre) a komparujem tento obrad v oboch lokalitách. Okrem toho si všímam, do akej miery súbor/absencia súboru vplýva na jednotlivé svadobné obrady. V záverečnej časti práce sa venujem tomu, či vplýva folklórny súbor na etnickú identitu. Kľúčové slová Tradícia, kontinuitná/pretrhnutá/konštruovaná tradícia,...
|
|
| |
|
|
Establishment of the Ukrainian National Council in Presov, the role and representation of the interests of the Carpathian Ruthenians
Feľbaba, Vladimír ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Vznik Ukrajinskej národnej rady v Prešove, úlohy a zastupovanie záujmov karpatských Rusínov Abstrakt Vznik Ukrajinskej národnej rady v Prešove má svoj historicko-právny význam v rámci dejín národnostných menšín v Československu. V podmienkach oslobodených časti územia Československa sa dňa 1. marca 1945 v Prešove konštituuje národno-politický orgán, ktorý má zastupovať záujmy rusínsko-ukrajinského etnika, prevažne v severovýchodných častiach Slovenska. Predkladaná rigorózna práca preskúmava dostupné faktografické údaje o okolnostiach konštituovania, pôsobenia a následnej činnosti tohto národnopolitického reprezentanta rusínsko-ukrajinskej menšiny v Československu až po jej definitívny zánik. V kontexte dejinného vývoja sa časť práce zameriava na historické súvislostí, ktoré zaznamenávajú etnogenézu rusínsko-ukrajinskej menšiny, začleňovanie etnika do štátnych útvarov, ako aj vojnových okolností, ktoré mali za následok straty územia Československa a pripojenie Podkarpatskej Rusi k Sovietskej Ukrajine. V rámci skúmanej problematiky sa autor zaoberá aj pridruženým otázkam, ktoré bezprostredne súvisia s činnosťou Ukrajinskej národnej rady v Prešove a jej predstaviteľmi. V tomto duchu je priblížená činnosť Ukrajinskej národnej rady v Prešove v oblasti školstva, kultúry, ale aj cirkvi. V neposlednom rade sa táto...
|
|
|
Invention of traditions by folk ensembles
Mušinková, Michaela ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Práca sa zaoberá konštruovaním folklórnych tradícií prostredníctvom činnosti folklórnych súborov, pričom si všíma tradície kontinuitné, pretrhnuté aj vynájdené. Venuje sa pojmom folklór a folklorizmus, a ich vzájomnému pôsobeniu. Všíma si činnosť folklórneho súboru (= folklorizmus), repertoár ktorého vychádza z folklórnych prameňov, a jeho vplyv na uchovanie a rozvíjanie folklóru. Východiskom práce je hypotéza, že folklórny súbor pomáha pri revitalizácií tradícií. Metodologicky je práca postavená na terénnom výskume. Výskum prebiehal v dvoch rusínskym dedinách severovýchodného Slovenska, pričom v jednej z nich folklórny súbor pôsobí, v druhej nie. Cieľom práce je potvrdenie alebo vyvrátenie danej hypotézy na príklade jednej obyčajovej tradície - svadobného obradu. Detailnou analýzou hľadám analogické a odlišné prvky medzi jednotlivými svadbami v jednej lokalite, všímam si premenu svadby v čase (porovnávam súčasné svadby z nahrávok s tradičnou rusínskou svadbou zachytenou folkloristami v literatúre) a komparujem tento obrad v oboch lokalitách. Okrem toho si všímam, do akej miery súbor/absencia súboru vplýva na jednotlivé svadobné obrady. V záverečnej časti práce sa venujem tomu, či vplýva folklórny súbor na etnickú identitu. Kľúčové slová Tradícia, kontinuitná/pretrhnutá/konštruovaná tradícia,...
|
|
|
Folklorní soubor Skejušan: minulost, současnost, perspektivy. Případová studie kulturní strategie
Malinová, Irina ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Hlavním cílem této práce je analyzovat podoby a způsoby prezentace kulturního dědictví vybrané etnické skupiny Rusínů prostřednictvím folklorního souboru Skejušan. Práce má formu případové studie a zabývá se souborem včetně charakteristiky jeho repertoáru - písní, národních zvyků a tradic. Tento soubor je významný především tím, že na rozdíl od dalších rusínských souborů v ČR se snaží uchovávat pouze rusínský folklor, a to značně konzervativním způsobem. Interpretace folkloru se tak netýká jen např. izolovaných písňových útvarů, ale bere ve značné míře v potaz i původní kontext, v němž dané písňové útvary v kultuře dříve fungovaly. Práce svým výzkumem a následnými závěry přispívá k debatě o problematice rusínské národní menšiny, pokouší se v tomto kontextu charakterizovat komplikovanou národnostní identitu Rusínů v rámci multikulturního prostředí, v němž Rusíni v ČR žijí, a definuje také vlivy tohoto prostředí na rusínskou kulturu. Vyjadřuje se též k historii migrace relativně malé skupiny tzv. "skejušských" Rusínů, analyzuje a objasňuje transmisi tradic a zvyků během jejich přesunu ze Slovenska do Rumunska a především pak následného stěhování z Rumunska do Čech. Součástí práce je i porovnání odlišných a analogických prvků mezi skejušským folklorem a folklorem jiných národů. Důležitým výstupem...
|
|
|
Obraz Podkarpatské Rusi v díle Ivana Olbrachta (od reportáže k románu a novele)
Beníšková, Dagmar ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vztahem Ivana Olbrachta a Podkarpatské Rusi. Po stručném přehledu historie zkoumaného území se autorka věnuje Olbrachtovu podkarpatskému pobytu a jeho vlivu na dílo. Sociální a politické podmínky zaostalého kraje podnítily spisovatele k napsání série reportáží, které vycházely v novinách, posléze i ve dvojím knižním vydání (Země bez jména, Hory a staletí). V reportážích si Olbracht připravil faktografický i epický základ pro své prozaické celky - Nikolu Šuhaje loupežníka a Golet v údolí (pro úplnost zmiňme i Marijku nevěrnici). Autorka se ve své práci věnuje tematickému rozboru reportáží, ve kterém pozoruje, jak Olbracht zmapoval již neexistující kulturu a společenství. Tento tematický nástin poté aplikuje i na zbojnický román a povídkový triptych. Tímto se snaží doložit Olbrachtovu metodiku, spočívající ve zvrstveném vyprávění, jež je založeno na dvou hlavních rovinách: faktografické (empirické) a legendární (básnické).
|
|
|
Autonomizační snahy v Zakarpatské oblasti Ukrajiny po rozpadu Sovětského svazu
Tomčíková, Nelly ; Lupták, Milan (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Zakarpatská oblast, jedna z tzv. sudetoidních zón dnešní Ukrajiny, byla během jednoho století součástí Uherského království, Československé republiky, sovětské Ukrajiny a po rozpadu SSSR Ukrajiny. Cílem této práce je zabývat se snahami o získání autonomie rusínského národa po dobu téměř dvou století, jejím ekonomicko-sociálním potenciálem stát se autonomní součástí Ukrajiny v současnosti a otázkou, zda lze dnes Rusíny vůbec považovat za národ. V důsledku izolovanosti této okrajové části státu hřebeny Karpat, se zde národní uvědomování ubíralo zcela jiným směrem. Zakarpatská oblast měla vždy v rámci všech svých "mateřských" států provinční charakter a proto zde docházelo a dochází k vytváření předpokladů pro autonomistické tendence. Dle M. Hrocha je národ souborem objektivních rysů a kombinací různých druhů vazeb a také souborem subjektivních rysů, v nichž hraje hlavní roli uvědomění si příslušníků národa, že národem jsou. Ačkoli Rusíni splňují většinu objektivních rysů pojmu národ, subjektivní rys, tedy sebeuvědomění a ztotožnění se s "rusínským národem", zatím nespľňují.
|
host ::
RSS.